PŘI ZAHÁJENÍ PŘÍPRAVY (cílová skupina strategie přípravy)
V „českém výzkumu života“ respondenti připouštějí, že o přípravě na stáří nikdy nepřemýšleli. Pokud se připravovali na stáří, většina z nich byla teprve po padesáti letech, téměř třetina všech respondentů se připravovala na jejich přípravu a asi čtvrtina po odchodu do důchodu. V mladších generacích je však posun směrem k vědomějšímu chování.
Nejpozději do 45 let by měl člověk vědomě přijmout stáří jako nedílnou a legitimní součást života a připravit konkretizovanou alternativu jiných činností. Krátkodobá příprava by měla být provedena do 3-5 let před odjezdem (Haškovcová, 1990).
Příprava strategie odchodu do důchodu by proto měla být k dispozici každému, kdo má zájem o smysluplný odchod do důchodu, ať už blízko nebo pouze na začátku pracovního života.
CO SI PŘIPRAVIT (aspekty strategie přípravy)
V českém prostředí je příprava na odchod do důchodu spojena především s finanční přípravou. Lidé začínají vědět, kolik bude jejich příjem srovnáván s jejich současnými výdělky (v České republice je současná průměrná výše důchodu o něco více než třetina průměrného hrubého měsíčního výdělku).
Je však třeba zdůraznit, že odchod do důchodu je změnou sociálních rolí. Zejména lidé, kteří mají vyšší postavení v zaměstnání, jsou méně schopni pobírat důchod. Lidé nejčastěji hovoří o obavách z volného času, pocitu zbytečnosti a obavách ze zhoršujícího se zdraví.
Cílem vzdělávacího vzdělávání v penzijním vzdělávání je poskytnout znalosti a praktické informace o celé řadě aspektů souvisejících s životem důchodců v důchodu. Účastníci by si měli stanovit osobní cíle a činit rozhodnutí, která povedou k naplnění těchto osobních cílů (Sterns & Kaplan, 2003; Sterns & Subich, 2005). Na jejich základě si každý stanoví nový životní plán, který odpovídá jeho stanoveným cílům.
Konkrétní témata závisí na individuálních potřebách. Jsou vybírány na základě typu kurzu, rozsahu a orientace.
Finanční aspekty a rozpočtování během odchodu do důchodu
Každý, kdo se chce připravit na odchod do důchodu odpovědným způsobem, musí vědět, za jakých podmínek může vstoupit do starobního důchodu a jaká je průměrná výše důchodu v zemi a systém jeho výpočtu. Každý by měl znát důchodový systém své země (důchodové pilíře), zda je možné určit vlastní finanční strategii (např. Penzijní spoření v České republice atd.) A zda legislativa umožňuje předčasný odchod do důchodu nebo tzv. – odchod do důchodu a za jakých podmínek. V budoucnu bude většina klientů muset využívat některé z forem sociálních služeb a musí znát jejich typy a způsoby financování.
Věk odchodu do důchodu by však neměl být budován na jednotlivci, než si vyberete mezi dvěma možnostmi: mezi odchodem z trhu práce a plně zůstávajícím na trhu práce. (Národní program přípravy stárnutí na období 2008–2012, 2008)
Pokud je to možné, každý by měl mít vyřešen problém s bydlením před odchodem do důchodu a zvážit jeho přizpůsobení možným zdravotním problémům. Každý by také měl mít z rodiny další potenciální možnosti finanční podpory, které může více či méně využívat.
Každý by měl být schopen identifikovat své finance a rozpočtovat své důchody a uspořádat všechny potřebné dokumenty.
Přestože je finanční příprava na odchod do důchodu důležitá, emoční, fyzická a psychická příprava, kterou integrujete do vyváženého plánu, je v konečném důsledku klíčem k úspěšnému a smysluplnému odchodu do důchodu:
Psychologické a sociální aspekty
Pro úspěšnou přípravu na odchod do důchodu je velmi důležité porozumět tomuto procesu především prostřednictvím adaptačních mechanismů a časových harmonogramů adaptace (Vágnerová 1999). První významnou změnou, kterou důchodce čelí, je více volného času nebo tzv. „Ztráta programu“. Většina seniorů řeší tuto situaci zaměřením na koníčky všeho druhu nebo více zapojení do rodiny, zejména jako prarodič. Každá činnost je nepochybně prospěšná, protože může přinést herci tolik inspirace, povznášející jako uklidňující. (Haškovcová, 1990)., Tošnerova (2009)
Obecně existuje několik faktorů ovlivňujících reakci jednotlivce, například hodnota práce ve skutečné identitě jednotlivce (zejména u jedinců ve vyšších pracovních pozicích). Psychologie hovoří o „geriatrické depresi“, která často vzniká, protože starý muž se nedokáže definovat svou prací a silou. Muži se potýkají zejména s depresivními situacemi po odchodu do důchodu, protože již nemají své vlastní činnosti, které by jim pomohly identifikovat se (Grün, 2009)
Podobnou funkci mohou plnit také společenské akce, které zaměstnancům v důchodu umožňují setkat se s bývalými kolegy, včetně dobrovolnických aktivit.
Společnosti obecně hrají důležitou roli při přípravě svých starších zaměstnanců na odchod z trhu práce a na důchod.
Životní styl jedince je také ovlivněn přizpůsobením jednotlivce. Pokud má nějaká činnost charakter druhého programu v budoucnosti, musí být zahájena včas. Protože je vždy nutné brát v úvahu potřeby a přání konkrétní osobnosti, měl by být člověk také schopen vsadit na „více koní“ po celý život profesionální práce. Společnost může a měla by pomáhat lidem najít netradiční aktivity, vytvářet prostor a nabízet příležitosti. (Haškovcová, 1990).
Je nutné objasnit, jak člověk v současné době tráví svůj volný čas a jaké úpravy lze provést, aby vytvořil vyváženější tempo. Přemýšlejte o tom, co dělají vzdělávací, rekreační, kulturní a duchovní aktivity. Člověk by si měl uvědomit své sny, cíle a plánované aktivity. Již před odchodem do důchodu by měl vytvořit nové struktury a rutiny, jako je například připojení k sociální komunitě.
Každý by měl samozřejmě zvážit svou současnou i budoucí zdravotní situaci, stravovací návyky a cvičení.
Především však při vytváření vyváženého plánu smysluplného odchodu do důchodu je třeba si uvědomit, že všechny dimenze jsou propojeny.